Krvácení

je chorobný stav, kdy krev uniká různou rychlostí porušenou cévní stěnou mimo krevní řečiště. Podle směru dělíme krvácení na zevní a vnitřní.

 

Zevní krvácení

Krvácení malého rozsahu – drobné, povrchní, řezné, tržně zhmožděné rány, zpravidla nepostihují větší cévní kmeny; krev je sytě červená, volně vytéká.

První pomoc:

  • Palcem očistěte pouze okolí rány od hrubých nečistot, ránu nevyplachujte, neodstraňujte tvořící se krevní sraženiny ani uvízlá cizí tělesa;
  • na ránu přiložte sterilní mul a zajistěte ji obvazem;
  • postiženou část těla imobilizujte;
  • zajistěte odborné ošetření.

 

Krvácení velkého rozsahu – poraněné místo se rychle zalévá krví (vystřikující nebo rychle proudící). Většinou jde o krvácení tepenné nebo smíšené.

První pomoc:

Prudké zevní krvácení vyžaduje okamžité a rozhodné jednání s cílem zastavit krvácení, a to:

a) stlačením krvácející cévy přímo v ráně (prsty, tamponem,čtvercem apod.);

b) stlačením přívodné tepny v tlakovém bodě.

Tím získáte čas, uklidníte se a ujasníte si nejvhodnější způsob zastavení krvácení:

a) tlakovým obvazem – přiložíme na ránu;

b) zaškrcovadlem – zamezíme přítoku krve.

V případě, že nelze použít tyto způsoby (krvácení na krku, trupu apod.) musíte stlačit cévu v ráně nebo v tlakovém bodě až do odborného ošetření.

Dále:

  • proveďte orientační vyšetření a další ošetření postiženého;
  • zajistěte trvalou kontrolu již zastaveného krvácení;
  • začněte s protišokovými opatřeními;
  • zajistěte co nejrychleji odbornou pomoc.

 

Vnitřní krvácení

Je velmi nebezpečné, protože je můžeme posuzovat především podle nepřímých příznaků, které se mohou vyvíjet nenápadně a projeví se až vznikem šokového stavu. Vyžaduje neodkladnou aktivaci záchranné zdravotnické služby a urychlený transport k odbornému ošetření.